V prvních letech existence svobodného Československa začala naši zemi sužovat hospodářská krize. Začala se prosazovat vize hospodářského vzestupu s pomocí komunikací a dopravních spojů. Součástí mělo být i silné letectvo, které prezident Masaryk již tehdy vydatně podporoval. V roce 1926 vznikla Masarykova letecká liga (MLL), která se měla o tuto oblast starat a všeobecně jí pomáhat a chránit ji. To se jí úspěšně dařilo, a tak bylo možno sledovat vzestup zájmu o letectví nejen v klasických "kolébkách létání", ale i u nás na Valašsku.
Na Novém Hrozenkově byli prvními vážnými zájemci o létání Cyril Vrážel a Josef Kalinec, kteří se rozhodli postavit si vlastní kluzák. Po neúspěšné stavbě prvního, kdy postupovali pouze podle obrázků, se pustili do stavby řádně technicky zdokumentovaného kluzáku Přerov 2. Stavbu prováděli na dvoře obchodníka Vincence Jochce. Práci sledovala celá skupina hrozenkovských občanů s tak značným zájmem , že byla 8. listopadu 1936 založena místní skupina MLL. Práce na kluzáku začala zdárně postupovat. V létě 1937 došlo k prvnímu úspěšnému zalétání kluzáku v údolí Stanovnice. O několik dnů později proběhl křest kluzáku, který nesl jméno Javorník, spojený s ukázkou leteckého umění několika zúčastněných pilotů. Tím se začala odvíjet úspěšná historie hrozenkovského létání.
Na Hrozenkově se v předválečné době uskutečnilo ještě několik dalších leteckých akcí. Vůbec první leteckou produkcí byl let jediného větroně Hütter. Startoval na svahu nad kovárnou v ústí údolí Vranča, přistávací plochou mu bylo pole u měšťanské školy. Druhý letecký den se měl konat ve Stanovnici 6. září 1936. Kvůli špatnému počasí se však neuskutečnil. Hrozenkovští tedy v říjnu zorganizovali náhradní letecký den, opět ve Stanovnici. Poslední akcí v předvečer války byl letecký den ve Stanovnici v červenci 1938, kde se sešlo velké množství obyvatel z okolí. Zahajovací řeč vyzdvihla nutnou semknutost národa a věrnost republice: "... přečkali jsme bouři na Novém Hrozenkově, přečkáme i bouři chystanou šedesátimilionovým nepřítelem. Letadélka i letadla stavěná našimi chlapci v míru a pro sport, stanou se v čas potřeby zbraní, která nás bude bránit a která nás ubrání..."
Před válkou měla skupina MLL Nový Hrozenkov 76 členů, vlastnila jeden kluzák Přerov 2 "Javorník". Hrozenkovští tehdy pořádali plachtařské kursy, cena jednoho byla 150 Kč. Na počátku okupace byl "Javorník" Němci rozbit a činnost skupiny se zcela zrušila.
Po válce se činnost obnovila, byl zřízen Český národní aeroklub Nový Hrozenkov. Kluzák ŠK-38 byl přidělen z Nového Jičína. Jako letiště byla vybrána rovina na Čubově. Na Nový rok 1946 se začalo s pravidelným výcvikem. V následujících letech získali hrozenkovští další 4 letadla do svého užívání. K vystřelování kluzáků se používaly gumová lana, těžší větroně startovaly pomocí navijáku.
V červnu 1946 proběhlo jednání mezi zástupci hrozenkovského aeroklubu a aeroklubu Valašské Meziříčí. Bylo dohodnuto, že Valašské Meziříčí se bude věnovat hlavně motorovému jednání a Nový Hrozenkov se může stát celorepublikovým střediskem plachtění - za předpokladu, že zde bude vybudován letecký areál na Javorníkách. O několik dnů později se na Javorníkách uskutečnila "Národní letecká slavnost". Leteckou produkci provedli výhradně vojenští piloti na letounech Fiesler Fi-156, Arado Ar-96 B a Spitfire LF-IX-E.
V roce 1947 klub uspořádal několik významných akcí. 26. května se uskutečnil letecký den na hřebeni Javorníků mezi hotely Portášem a Kohútkou. Na akci se podílelo několik okresů, byli přítomni i zástupci USA. V produkci se vystřídaly letadla Spitfire, Arado, Čáp a všechny hrozenkovské kluzáky a větroně. 28. září byl odhalen pomník padlým letcům, odpoledne byla uskutečněna letecká produkce ve Stanovnici. Diváci mohli zhlédnout letouny Spitfire, Zlín, Piper "Cub" a větroně Jeřáb. Další akcí byl letecký den 13. října 1947 na Hovězí. Dopoledne se konala výstava letadel před školou, odpoledne proběhla letecká produkce. Úspěšný letecký den se na Hovězí zopakoval i o rok později.
V roce 1948 skončilo létání na čubovském letišti a aktivity klubu se přesunuly na Hůrku. Zde se také uskutečnil dlouhodobý kurs létání, kterého se zúčastnilo 19 členů hrozenkovského aeroklubu. V padesátých letech se vše začalo komplikovat. Činnosti aeroklubu byly velmi nákladné a nepřinášely čekaný výsledek. V roce 1950 podává hrozenkovský aeroklub žádost o příspěvek na ONV Vsetín. Hrozenkovští chtějí upravit terén na Javorníkách, protože další jednání o výstavbu letiště v jiných lokalitách skončila neúspěšně. Žádost však byla zamítnuta. Hrozenkovští se tak s pomocí obrací na MLL v Žilině, která jim dává k dispozici větroně a poskytuje jim s létáním spojené služby zdarma.
V roce 1952 vznikl SVAZARM, který kladl značné nároky na letiště. 17. dubna 1951 vzniká organizace "Československého svazu lidového letectví Nový Hrozenkov". V červenci byla tato organizace začleněna pod ČSM Nový Hrozenkov. Tím aeroklub zanikl jako samostatný spolek. V květnu 1952 se předchozí organizace začlenila do Závodního klubu ROH družstva Beskyd, získala svůj poslední název: "Dobrovolný svaz lidového letectví - základní organizace družstva Beskyd, Nový Hrozenkov". O něco později je rozprodán veškerý majetek klubu a jsou zaplaceny dluhy. Tímto končí krátká, ale bohatá historie létání na Novém Hrozenkově.