"Knihovna budiž pokladnicí knih zábavných i poučných, zvláště z oboru národohospodářského, z dějin domácích i cizích, jakož i spisů proti zlořádům rozšířeným jednajících, děl vědeckých i jiných předmětů těmto ekvivalentních, jako obrazů, map, hudebnin, časopisů a jiných. "
Ze stanov knihovny v Novém Hrozenkově
Dne 27. září 1882 se v Novém Hrozenkově sešla valná hromada. Jejím hlavní cílem bylo přijmout Stanovy knihovny v Novém Hrozenkově. Knihovna měla sloužit nejen obyvatelům Nového Hrozenkova, ale i obyvatelům přilehlého Halenkova, kteří na její zbudování přispěli nemalou částkou. Každý člen valné hromady se podpisem zavázal ročním příspěvkem na provoz knihovny a to ve výši jednoho zlatého. Tento příspěvek však samozřejmě nemohl postačit na provoz či na nákup nových knih a proto bylo ustanoveno výpůjčné ve výši jednoho krejcaru za knihu. Prvním správcem se stal Josef Vychodil, jeho zástupcem pak Josef Vyvlečka.
Roku 1920 byla zákonem uznána za veřejnou knihovnu a z toho titulu ji přináležel menší, ale pravidelný obecní příspěvek. Za fašismu přišla knihovna o značnou část knih, byly zničeny knihy od Čapka, Jiráska, Olbrachta, Neumanna a řady dalších. Některé se po válce ještě našly, ale většina již byla nenávratně pryč.