VMP V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM si Vás dovoluje pozvat na slavnostní prezentaci restaurovaného BOŽÍHO HROBU Z NOVÉHO HROZENKOVA v Dřevěném městečku – KOSTEL SV. ANNY v NEDĚLI 29. BŘEZNA 2015 od 14:00 HOD.

DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO – KOSTEL SV. ANNY, NEDĚLE 29. BŘEZNA 2015 - 14:00 HOD.

• na dané téma promluví Jana Krejčová z Olomouce

a Bc. Kateřina Šikolová z Litomyšle

• vystoupí Pěvecký sbor ZDEŇKA ŠIMŮNKA z Rožnova
• slavnostní požehnání P. Petr Dujka

Během nejvýznamnějších křesťanských svátků Velikonoc nelze v kostelech opomenout stavění tzv. Božích hrobů, tj. scén s motivy biblického ukřižování Ježíše Krista. Z úcty ke křesťanskému Spasiteli při posledním zastavení na jeho cestě utrpením se na jejich stráži zejména v průběhu Velkého pátku a Bílé soboty střídali nejvýznamnější představitelé místních zastupitelstev, členové nejrůznějších spolků a korporací, pomodlit se a donést drobnou kytičku chodívali všichni.

S jedním z unikátních artefaktů – transparentním mozaikovým Božím hrobem z dílny olomouckého mistra sklenáře Eduarda Zbitka z 2. poloviny 19. století se návštěvníci muzea mohou setkat v kostele sv. Anny. Jedná se o mistrovskou práci rodinné dílny specializující se po několik desetiletí na výrobu mobilních oltářů, božích hrobů a lurdských jeskyní. Dílna navazovala pravděpodobně na činnost sklenáře Antonína Zbitka (1786-1866), realizátora mnohých vitráží, lustrů apod. zejména v moravských a slezských chrámových prostorech. Při svých realizacích dílna využívala skleněného materiálu z produkce Jabloneckých skláren. Zbitkovy Boží hroby svým charakterem pozoruhodně propojují liturgii a prvky lidové zbožnosti.

Ačkoliv se odhaduje, že dílna mezi léty 1846-1914 vyprodukovala okolo tisícovky těchto Božích hrobů, které se prostřednictvím železnice dostaly do celé katolické Evropy (i zámoří), do dnešních dnů se jich podařilo identifikovat okolo desítky kusů (ne vždy v ideálním stavu), a to převážně na území bývalého Rakousko-Uherska. V České republice se několik menších dochovalo v českobudějovické diecézi (Doudleby, Kaplice, Rapšach, Paseka), jeden z rozměrnějších známe z kostela sv. Mořice v Olomouci.

Do muzejních sbírek Zbitkův Boží hrob darovala v roce 2005 Římskokatolická farnost v Novém Hrozenkově. Zde se o něm první záznamy objevují v inventáři fary už před rokem 1873, v kostele se využíval až do poloviny 90. let 20. století. Až při muzejní dokumentaci se ho kurátorům Valašského muzea v přírodě podařilo ztotožnit s produkcí zmiňované Zbitkovy olomoucké dílny, načež byl proveden archivní a terénní průzkum. V letech 2013-2014 pak následoval rozsáhlý restaurátorský a konzervační zásah, na němž se podílel Ateliér restaurování a konzervace uměleckých děl na papíru a souvisejících materiálech Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli a Oddělení péče o sbírky Valašského muzea v přírodě. Repliky scházejících skleněných kamenů vyrobil pan Ondřej Zajíc z dílny broušení a rytí kamenů ze Střední umělecko-průmyslové školy a VOŠ v Turnově.